pískování AIR – FLOW

pískování AIR – FLOW

Profesionální čištění a leštění zubů pískováním – metoda

Jedním ze způsobů, jak provést dentální hygienu u proteticky ošetřeného pacienta je profesionální čištění a leštění pomocí metody Air – flow. V současné době existuje několik druhů prášků pro pískování. Není vyhrazeno pouze pro odstranění pigmentů z povrchu zubu, ale také pro ošetření v subgingiválním prostoru v rámci profylaxe. Pískování lze použít u pacientů, kteří mají v ústech nějakou protetickou práci, ale použití písku má svoje specifika a pravidla, to abychom můstek či korunku nepoškodili. Princip přístrojů je vždy stejný – prášek pod tlakem vody a vzduchu. Níže jsou uvedeny nejběžnější druhy písků, včetně jejich indikace, kontraindikace a správného pracovního postupu.

Bikarbonát sodný

Bikarbonát můžeme bezpečně použít pro čištění a leštění korunkových částí zubů, krátkodobě a ne příliš často na dentin i cement. Po očištění zubů bikarbonátem nikdy neprovádíme depuraci (leštění) abrazivní leštící pastou – mohli bychom sklovinu nevratně poškodit.

Pracovní postup

Pokud je pískování prvním krokem ošetření, necháme pacienta si vypláchnout dezinfekcí (0,12% chlorhexidinem po dobu 30 sekund k redukci nežádoucích mikroorganismů). Pacientovi před zahájením pískování chráníme rty, použije se k tomu vazelína a rozvěrač úst, obličej chráníme brýlemi a měkké tkáně buničinou nebo gázovými čtverečky. Ošetřující se chrání brýlemi, štítem a ústenkou.

Při vlastní práci odsáváme malou savkou, kterou necháme pacientovi zavěšenou v ústech a velkou savkou odsáváme aerosol, aby se zabránilo jeho šíření do okolí. Pracovní úhel při pískování bikarbonátem je 30 – 60 stupňů a koncovka by měla být od povrchu zubu zhruba 3 – 5 mm a pohybujeme s ní drobnými krouživými pohyby. Směr proudu je vždy od dásně k incizním a okluzním plochám, tak aby se předešlo co největšímu poškození měkkých tkání.

Bikarbonát sodný se může použít nejen u odstranění pigmentací a povlaku z povrchu zubů, ale také například u očištění povrchu zubu před nasazením fixního ortodontického aparátu, před bělením a fluoridací a při přípravě zubů před bondováním (cementováním inlejí, onlejí, korunek a faset). Pískování bikarbonátem není vhodné u pacientů s astmatem a chronickou bronchitidou a u pacientů s neslanou dietou. Velký pozor si dáváme u pacientů, kteří mají v ústech zhotovené převislé kompozitní výplně a  nevhodně zhotovené protetické práce. Bikarbonát nemůžeme použít subgingiválně.

Erytritol (polyol)

Je to látka, využívaná v potravinářském průmyslu jako sladidlo. Je to cukerný alkohol, který se přirozeně vyskytuje v mnoha druzích ovoce a také v potravinách. Pozitivní je na něm to, že nezvyšuje hladinu cukru v krvi a nezvyšuje hladinu inzulínu. Obsahuje navíc 0,3 % chlorhexidinu. Jeho velkou výhodou je, že ho můžeme použít jak supra , tak subgingiválně, včetně měkkých tkání (jazyk, tváře a patro) a bezpečně na sklovinu, cement i dentin.

Použití Erytritolu je šetrné a je proto vhodný k čištění a odstranění povlaku z implantátů. Výhodou je, že se dá odstranit pigmentace v těsné blízkosti marginální gingivy.  Erytritol se dá s úspěchem použít i u dětských pacientů s fixními ortodontickými aparáty, protože práce s ním je jemnější a šetrnější k měkkým tkáním a tím i k dítěti. Jedinou nevýhodou je to, že není tak účinný jako bikarbonát.

Ne příliš vhodní pro ošetření erytritolem jsou pacienti s chronickou bronchitidou a pacienti s přecitlivělostí na chlorhexidin. Pracovní postup při práci s erytritolem je stejný v supragingiválním i v subgingiválním prostoru jako u předchozího prášku. Jen není potřeba chránit okolní měkké tkáně.

Leave a Reply

Your email address will not be published.